fialky s úsměvem

Taky je musím dávat ven, jsou trochu pod střechou, tak na ně vyloženě neprší. Horší je to s tím výkyvem teplot.

Ale, Janli, jeden dotaz na odbornici. Stalo se mi to už 2. rokem (dříve jsem takový problém neměla), všechny honzíky mají stejné podmínky, některé krásně narostou, kvetou, a když pak hledám rhizomy, není tam ani jeden. Přitom bych podle množství zeleně očekávala plný květináč. V čem dělám chybu?

Moc jste mě nepotěšili, chtěla jsem honzíky právě do samozavlažováků ven. Střídání teplot je tu pravidlem.

Betty, loni jsem je dala ven slušně kvetoucí, tam už celé léto téměř nekvetly, jen sem tam kvítek. A visely na chatce pod střechou. Už to zkoušet nebudu.

teda holky. tak já se těším že budu honzíky dávat na terasu a ono to není moc dobrý???

Vladi, shodou okolností jsem si v noci překládala nějaké články z té ruské stránky o achimenesech. V jednom odstavci, který se týká hnojení, píše, že zhruba tak v polovině vegetace je třeba hnojit co nejméně dusíkem. Hlavně hnojiva, co obsahují draslík a fosfor. Jinak že je květník plný zeleně, ale rhizomů málo nebo žádné. Rostliny - hlavně ty slaběji rostoucí - třeba nechat na podzim co nejdéle zatahovat, aby se udělaly kvalitnější rhizomky. Pro silné rostliny (dopor. S. Saliby) je dobré od vyrašení nechat na přímém i jarním slunci a, kromě žlutě kvetoucích a miniodrůd, je zaštípnout. Po objevení poupat pak přemístit na polostinné místo.
Ono je to také, myslím, otázka genetiky. Staré odrůdy, nezatížené mnohým křížením, dělají oddenky ve větším množství, takřka v každém substrátu. Nové, moderní, vykřížené kultivary už dělají rhizomů podstatně méně a i menší. Hůře snáší výkyvy teplot. Prostě - krása se musí vždycky něčím zaplatit. Mně se taky - a naschvál u těch, kde bych o to stála - udělaly třeba jen 2, 3 oddenky. Tyhle odrůdy, jak píše Michail, se dají docela dobře množit zelenými stonky, ale první rok se během zimy nechávají ve vegetaci v pokojových podmínkách.
Dočetla jsem se, že achimenesy, potažmo i strepsy potřebují ke zdárnému vývinu potaš (dá se zalévat občas výluhem z dřevěného popela, ten potaš obsahuje a kdysi se podobně vyráběla). Snad proto jsem četla doporučení přidávat do substrátu (k mému bezmeznému údivu :))) i prášek do pečiva.
Z toho vyplývá, že musíme s kytkama dělat skopičiny různého druhu a doufat, že se osvědčí!

Miki, já bych je tam i dala, hlavně na ně nesmí asi pršet a taky bude hodně záležet na tom, jaké bude léto. Ty starší kultivary to snesou líp než noví kříženci. Na Michailových stránkách jsou jednotlivé odrůdy popsané vč. toho, kdy a kde vznikly.

Já, holky mohu sdílet své zkušenosti, nebo co kde přečtu, ale patent na rozum nemám , takže ne všem se to může osvědčit. :)

Jani, jsi hodná za vysvětlení a doporučení ruských stránek.... ale musím se omluvit, ruštinu skoro neovládám, takže nedokážu přeložit... takže budu vděčná za jakékoliv doporučení... to o tom zaštipování jsem taky četla, dostala jsem mejlík, kde bylo přeloženo doporučené pěstování právě od Saliby... už si taky chystám nůžtičky a budu stříhat, ať mám kvetoucí krasavce.

Jani, děkuji za vyčerpávající rady.
A ještě jeden takový dotaz, do čeho honzíky sadíte? Já je běžně dávám do zeminy stejné jak pro strepsy nebo fialky, když moc spěchám , tak nemíchám, ale dám rovnou balkónovku, a tak mne překvapilo, když jsem vysypala květináč s honzíkama z botanky, které byly zasazeny vyloženě ve štěrku, spíše mi to přišlo jako substrát pro kaktusy. A to jsem teprve byla za Popelku. Zlatý perlit.

A kdy, Jani, zaštipuješ? Já vždycky ty druhé lístky vyštipuju, ale loni se mi u některých odrůd stalo, že pak na tom odštípnutém místě udělaly poupata, ale už dál nerostly a byly k ničemu. A téměř žádné rhizomy a jen takový chcípáky udělaly Double Picotee Rose.

Vladi, já dávám běžně do zahradnického substrátu, ale loni jsem koupila nějakou zeminu pro růže... přesně nevím ten název, ale byl tam už namíchaný perlit... no a šly v tom achíci a kohlerky skvěle... řekla bych, že líp jak v naší...
Ivanko, on tam právě Saliba píše, že ne všechny se hodí k zaštipování, tak jak to popisuje i Helenka...

Mikčo, .

Tak já to majznu do prakticky stejného substrátu jako strepsy, akorát přidám víc křemičitého písku. Údajně se doporučuje i přídavek dřevěného uhlí. Moje kámoška je mívala v obyčejné - s odpuštěním - hlíně, a kvetly jak pěkně. Ale to byly právě ty staré sorty. Tenkrát bylo nepředstavitelné, že by achimenes byly žluté, oranžové, několikabarevné a plné.
Tu botanku si vysvětluji tím, že tam se zalévá prakticky denně (v létě) a v běžném substrátu by mohly při té frekvenci zahnívat kořeny. Taky se tam toho substrátu asi spotřebují tuny! Ale můžeme se na jaře zeptat Evy, taky by mě to zajímalo.

Miki, já se sice ruštinu učila, celkem ji zvládám, ale vypomáhám si Google překladačem. Jako s anglinou. Sice se v překladu občas zaperlí, ale při nejhorším si to domyslím z logiky věty, co tím chtěl Google říci.

Hlavně aby nám to všem alespoň trochu k světu v létě zakvetlo, to je hlavní. A aby nám ty kyťule pomáhaly vypořádávat se se zákeřnostmi žití.

Ivanko, zaštipují se hlavně vzpřímené a převislé druhy. Žluté, oranžové a slabě rostoucí druhy raději ne. Má se vyštípnout vrchol, když je rostlina cca 2,5 až 3 cm vysoká. Saliba píše, že až 5x, ale to se mi zdá moc. Já to štípnu 1x, max. 2x, a jen některé. Toto je část překladu Saliby:

Z mé vlastní zkušenosti mohu říci, že Tetry musí být zaštípnuté jen jedenkrát a některé by mohly být pěstovány bez zaštípnutí vůbec. Například:
Lach's Charm, Quick Step, Elegance, atd., ty mohou být zaštípnuty jen jednou. Některé Tetry jako Yellow Queen a jiné nemají rády je sevřen a by měly být uchovávány nedotčené!
Pokud jde o vzpřímené (ne-Tetry a vysoké), zpola vztyčené a převislé druhy, musí být zaštípnutí alespoň 5krát, abychom dostali ohromující kaskády. Zaštipování se má zastavit, když se začínají formovat první květní pupeny. Některé příklady jsou: Judith, Dot, Glory, Apricot Glow, Peach Glow, Ambroise Verschaffelt, Purple King, Indie atd. ... Já zaštipuji některé z těchto odrůd 5-7krát.
Někteří pěstitelé mají pocit, že štípání může zpozdit kvetení, ale já vám říkám, že to není vůbec pravda. Někdy k malému zpoždění - týden nebo 10 dnů - může dojít u některých hybridů, ale to není významné.
Takže, milí pěstitelé achimenesů, nenechte soucit kontrolovat svou mysl - vezměte si nůžky a štipku! Já vím, že to může být těžké vidět váš mladý velmi křehké... atd. atd., pak známé věci.

My jsme se holky tedy rozjely, je vidno, jak už jsme nažhavený na jaro a kytky, Valentýn - nevalentýn.

Helenko, koukám, že jsem špatně napsala jména... samo o tom zaštipování nezaštipování psala Janli...

Mikčo, nejsi sama, kdo říká Janičce Helenko.

Heli, tak to je fajn, že nejsem sama popleta...

Já jsem vůbec přemýšlela, že letos zkusím bez zaštípnutí. A kolik dáváš rhizomů do květináče, řekněme 10 cm průměr? Já většinou těch 5.

Ivanko, to samé. Když mám jen 2 rhizomky, tak dám malý květináč a pak eventuálně, když je třeba, tak vyklopím do většího. Nikdy se nic nestalo, rostly dál. Akorát je třeba dát bacha na kořínky. Zasypávám tak 1,5 až 2 cm. Květináč šoupnu do igel. pytlíku, zavážu, aby se tam udržela teplota a vlhkost. Teprve když vylezou, tak pytlík odstraním. Já to letos chci zkusit s tím sluníčkem.

No já koukala, ty co rašily, co jsem sázela, už na mě čučí z květináčků. Jsou to loňské, co jsem dostala na výměnu. Doufám, že letos se podaří další a hlavně že se budou pěkně množánkovat.

Pěkně množánkovat...

Jani, pěkný překlad , že bych to taky zkusila s tím zaštipováním? Ale jak se znám, nebudu mít na to odvahu - stříhnout (kruci, datluju tady 1 prstem, kočka se mi rozvaluje před klávesnicí).

Taky budu muset najít odvahu zaštipovat. Ale zatím ji nenacházím ani v zárodku.
A krom toho, nemám ani tuchu, jak se to dělá.