fialky s úsměvem

Aničko, nádherné.

Jani, tady máš moji antracitku.

Týýýýýý brďo, to je tedy opravdu antracit, ale uhlím jsem matečnou fakt nehnojila. :)

Tím jsme dokázali, že ta rostlina má spoustu toho tmavého barviva, že se to projevuje i v listech... Nespíš nějaký antokyan.

Bingo! Až ti vykvete, měl by květ být hoooodně tmavý, až do černé, a hodně zvlněný.

To bude pokříženíčko! Už se náramně těším!

Vykvetlo pár dalších, Bristol's Party Animal zatím bez fantasy.

A ještě pár:

Marti, máš nádherné rostliny. Vážně jeden květ hezčí než druhý... A můj favorit Cartier mezi nimi. Na ten se pořád nemůžu vynadívat...

Pepo, díky za pochvalu. Máš už doma Cartiera, nebo zatím ne?

Marti, nemám. Ale nechci pořád žebrat. Jedině na výměnu.

Když ten můj hezky dorostl a vykvetl, tak toho záložního zdědí Janli, a tím pádem toho malého, co byl pro Janli, můžu darovat tobě (pokud nechceš darovat, tak třeba za nějaký lísteček z tvých krásných kříženců).

Tak to beru, šéfe! Dám ti lístky na výměnu z těch mých.

Martinko, máš nádherné strepsíky, a Ginu máš úžasně vybarvenou.

Helenko, děkuji za pochvalu!

Pepo, tak domluveno, doufám, že jedeš do Prahy.

Marti, pokud mne něco neskolí, tam tam určitě budu.

O tom, že by tě něco (kromě Daliho ) skolilo, vůbec neuvažuj. Omlouvá jen smrt.
Takže se náramně dobře opatruj. A aby to nebylo tak naprázdno, tak jeden.

No paráda, Jani, už si umím představit, jak to máš všechno v květu... a těch achíků, mňam...

Jani, on i ten jeden nadělá parádu, a navíc u tebe to není na dlouho. Pak zase nebude člověk vědět, kam se dřív podívat.
A neboj, Prahu vynechat v žádném případě nechci.

... 2 noví strepsíci.