fialky s úsměvem

Děkuji a gratuluji. A přeji Ti, ať brzo něco solidního seženeš.

Holky, tak mi to pozdechalo - zdechl mi jeden fíkus a 3 kohlerie...
Áááááách joooooo!!!

Zuzko, nevzdávej to. Ono bylo šílené počasí. Zkus to znova, až bude příhodněji.

Pořád něco zdechá... představ si, že by ne, za tu dobu, co děláme kytky, bysme už měly botanický zahrady.

Minimálně bych ty kohlerky prohrabala, jestli tam není nějaký rhizom...

Hani, jestli nedávno koupila řízky, tak těžko budou mít rhizomy... no ale je dost možné, že už koupila rostlinky... nějak jsem nedávala pozor... každopádně po dovolené jsem musela dost kohlerií i achíků zredukovat, mezi nimi mi skoro zdechla i zmiňovaná Sunshine... mám jen rhizomy, řízek ani jeden, tak doufám, že znova obrazí. Jen to asi budu muset nechat i přes zimu... no uvidíme...

Já jen říkám neukvapovat se s vyhazováním... Taky jsem koupila zakořeněné řízky kohlerií a malé rhizomky už tam byly - a vzpomeň na achimenesy, že taky dělají rhizomy rovnou při kořenění ještě vodě...

Petro, gratulace veliká. V Praze snad nějakou práci seženeš.

Tak si musím postěžovati... jak jsem tady teď psala, že mi skoro zdechla Sunshine... spadla mi květinovka a dost kytek se mi polámalo, mezi nima i Sunshine... nicméně jsem obrala rhizomy a dala znova do zeminy... je fakt, že mám zeminu nové značky a při přesazování jsem měla dojem, že cítím les... no a vono mi z květináče, kde mám rhizomy, vyrašily malinkaté houbičky... tak nevím, jestli si něco neodrovnám... pár kytek jsem do té zeminy už zasadila...

Mikčo, myslím si, že ty houbičky (plodnice) by vadit nemusely. Mně se dělaly u adénka, kde jsem úmyslně dala mykorhizu ke kořenům, a adenko krásně prosperovalo. Už jsme tady o houbě u kořenů (mykorhize) diskutovaly. Je fakt, že mezi námi má příznivce i odpůrce.

Helenko, snad né... ale je fakt, že zemina mi voní příjemně lesem... by byla prča, kdyby mi vyrostly v květniků třeba praváčky...

To by bylo supér.

To teda jo... moc hřiby nejím, ale ráda je sbírám... takže jak bude z vlastní sklizně na smaženici nebo hřibový gulášek, dám vědět.

Maruško, mně ve sklepě taky z květináčů začly rašit houbičky, takové maličké žluté. Jsem říkala, kdyby raději žampiony.

No v lese je letos houby. Mikčo, kterou pak jsi to koupila zeminu?

Babett, od firmy Florcom substrát pro pokojovky...

Asi i se sadbou lysohlávek...

Co by za to jinej dal...!?

No, Hani, my tu máme jednoho kluka, on vždycky teda byl divnej. Pořád cvičil celý dny karate a s nikým moc nekomunikoval, a pak nějak šel na veselé houbičky a vymatlal si mozek tak dokonale, že mu to už zůstalo. Je permanentně sjetej, a vždycky, když ho pozorujem, tak se mu musíme smát, jak je cvaklej. Ale musíme, aby nás neviděl, jak si dá pár piv na oo, tak je i agresivní. Já mu říkám pan veselá houbička.

To je něco hrozného, jak si mladí dokáží zničit život. Třepala jsem se hrůzou, aby naše holky, když dorůstaly, nebyly v patnácti těhotné a nebo neochutnaly drogy. Bylo to zrovna po revoluci, kdy se sem drogy začaly ve větší míře dovážet. To jim klidně odpustím to pokuřování cigaret, a myslím, že na to taky někdy později příjdou, že je to na prd. Jednou jsem doma mluvila o tom, že bych chtěla ochutnat marjánku a holka mi řekla - chceš? - dovezu ti ze školy. Málem mě kleplo!