fialky s úsměvem

A nebo před strepsíky živý plot z opuncií - takový zážitek by měli, jak baba Kelišová po zaražení šipek do... :D

Jenže to bych, Míro, dopadla já stejně. Když mě v noci v létě popadne rapl a jdu za svitu zářivek obhlížet latifundie, padnout do pichláčů by bylo nemilé! Když si nasadím brejle na lepší sledování strepsů, zas blbě vidím na cestu. :)))))

Nejlepší je nepustit do skleníku každého. Ale mne ANO.

Tebe a Františka, Helenko, vždycky!

A my zbylí to musíme vzít tunelem. :D

Ale Janli už má pasti i na krtky, tak, Mirku, bacha. :-)

Evi, to by tedy ale musela být past...

Ahojky, teda, Jani, tak to by mě nenapadlo, že ti budou návštěvy tajně rvát lupení.
Já teda, když jedu k Vlaďce nebo Evě, tak taky nejedu s prázdnou, ale to se vždycky zeptám, jestli můžu nějaký list škubnout.
Jo a ještě poprosím o radu. Já jsem sázela listí vždy až s kořínkama, ale vím, že někteří z vás sází i listy bez kořínků. Můj dotaz je, jestli udržovat zeminu stále vlhkou? Nebo může proschnout jako u rostlin?

Mikina - já kořením v substrátu a nenechávám proschnout, udržuji neustále vlhký substrát a lístky mám v miniskleníčcích, které jsem si udělala z krabiček od cherry rajčat, hroznového vína apod. (ty, co mají víčka s dírkami).

Maji, teď jsem právě zkoušela řízkovat rovnou do substrátu (Helenka to tak dělá stále) a povedlo se. Ale dala jsem je do průhledné krabice společně, a když pustily lístky, přesadila jednotlivě. Hned začaly růst bez delší prodlevy. Takže to jde dobře. Při množení ale substrát nesmí vyschnout! Stále mírně vlhký. Já jsem zalévačka, takže jsem krabici zavřela a snažila se na ni vždy pár dní zapomenout, pak jsem ji chvíli vyvětrala, event. mírně zavlažila, a za cca 5 týdnů už lezlo lupení. To víš, co mi to dalo sebeovládání, neboť mám fixní ideu, že kytky mají "už zase" žízeň. :))

Je jasný, že neznámý člověk si víc troufne. Známý nebo kamarád ti to neudělá, aby ti něco orvával. A když tam máš víc lidí, co neznáš, tak to neuhlídáš. Naštěstí strepsy jsou držáci a až tak jim to nevadí. Tady jde spíš o princip.
Měla jsem v květinářství celou výkl. skříň plnou adenek, starých, velkých, v květu každý rok. Různé barvy. Po tom, co jsem už poněkolikáté našla ulámané a ukradené celé větve, jsem to odnosila domů. To bylo horší, adenka tak rychle neregenerují. Prostě ne každý má tu sebekontrolu. Tím ovšem netvrdím, že jsem si někde něco občas neodklonila, to rozhodně ne. Ale vždycky jsem se snažila kytce minimálně ublížit. Pamatuju si, jak mi vždycky ing. Slepičková v Liber. botce říkávala (kdysi jsme v Jizerkách správcovali na podn. rekr. chatě): Já vím. že mi tu občas něco seberete, ale u vás mám alespoň jistotu, že to k něčemu bude, že to umíte vypiplat!

Jani, tak jsem se trošku zasmála té poznámce od paní Slepičkové, ale má pravdu, předsedo, u tebe není problém dovést ke květu i hrábě...

Mišák - jo v těch vaničkách od cherry rajčátek dost pěstovala nebo pěstuje i Janda.

Holky, takže myslíte, že když to budu mít bez toho skleníčku, tak mi holky neporostou, nebo se jen opozdí růst kořínků?

Miki - za sebe můžu říct, že bez toho skleníčku mi ty lístečky mírně zavadaly, máme tu docela suchý vzduch. I když vzpomínám si, že kdysi jsem obyčejné bezejmenky vrazila do jakékoliv "hlíny", co byla po ruce, občas podlila, a vyrostlo vždycky všechno a rychle i bez skleníčku. Jenže tehdy jsem to prostě nějak neřešila, kolikrát jsem na ně úplně zapomněla. Jenže teď ty odrůdovky pozoruji stokrát denně, pořád do nich drbu a zatím se jim moc nechce. :-) Ale drží se statečně, snad je samou láskou neumořím. :-) Ale třeba od mamky jsem si přinesla jednu zmlazovanou miniaturku, bez kořínků jsem ji dala do květináčku a za 5 dní již začala pomalu kořenit i bez skleníčku. Asi je to hodně individuální, záleží na odrůdě.

Přesně tak, Míšo. A také si myslím, že všechny tyhle nové kultivary, kterých se za posledních, dejme tomu 5 let, vyšlechtilo přehršle, jsou už tak provařené neustálým křížením, že jsou více choulostivé, než ty dřívější druhy. A některé i neochotné nějak kořenit. Asi to je dobře, neboť nám to pak způsobí radost, když se zadaří!

Ahoj děvčata - jsem ráda, že jsem se na chvilku dostala a mohu Vás pozdravit . Teda Jani, to jsou tedy návštěvy na baterky... Jéžiš, takhle ničit tu krásu, neřeknu kdyby se zeptaly, stejně zkracujeme listy, tak kdyby řekly, tak jim dovolíš třeba špičku lístku šmiknout a bez újmy na rostlině, ale takhle? To se přeci nedělá.
Jinak máš pravdu s tím, že s obyčejnými rostlinkami strepsíků to jde jaksi líp. Ty jsou opravdu odolné a vydrží snad všechno. Já to vidím u sousedů, ti vyhodili na studenou chodbu v domě na polici ty "obyčejné" (ale stejně krásné) strepsíky a chovají se tedy hodně macešsky. Kdybys viděla ty chudinky, asi je chtěli usušit, či co... Já už je párkrát upozorňovala, ale nějak je to nezajímá - tak jsem nevydržela a vždycky doma, než jdu do práce, naberu do umělohmotných lahviček od barev na vlasy vodu a tím kapátkem je vždycky trošku svlažím. Přežily jen díky mně, jinak by z nich bylo už seno, i když tedy mají držák, ale celou zimu by to nezvládly. Mají tam oschlé lístky, a tak mám dilema, zda to znovu říct, či vzít žiletku a trochu to pročistit. Minule když jsem sousedku na to upozorňovala, tak řekla, že doma má orchideje, ty jí nádherně kvetou a není s nimi práce, a tak že na tyto nemá čas. Tak to asi risknu a udělám to za ně. No co, přinejhorším mi může říct, co se do toho hrabu, že to není moje věc. Ale nemám to srdce... je tam takto nechat. A jeden navíc tam má ode mne, co před pár lety na mně vyžebronila... No, někdy mám tedy dost práce, než obejdu všechny ty mé... navíc teď předpěstovávám na zahradu papriky, rajčata... a taky jsme přivezli z Mělníka pár nových fuschsií do truhlíků na zahradu a růžový a bílý koniklec, taky nějaké million bells a jednu hodně zvláštní surfínku. Bohužel je teď takové počasí, že na chatě to nešlo nechat, takže už mám problém s místem. Snad se ale toho jara a sluníčka dočkáme.
Tak to je prima, Jani, že u Vás je sluníčko. U nás tedy dnes ne... a vzduchem občas poletuje nějaká ta vločka, ale sem tam, takže na zemi není nic a snad už nebude, doufám.
Tak se tu mějte krásně a ať Ti nakvétají další a další krásky - ať se máme čím kochat. Krásný den všem a prima víkend Eva

Evi, tys napsala celý román :), ale máš pravdu. Také je mi líto kytek, na které majitelé jaksi zapomínají. A někdy jsem běsná i v zahraďáku nebo v těch šuprmárketech. Tam je to seno občas reálné.

Tak jsem se teprve dnes dozvěděl, že Ramonda serbica, kterou mám na skalce, je sestra saintpaulií a strepsů...

Sice ji neznám, ale dle fotek na netu to je pěkná rostlinka. :)

Tak tak, jeden z všeho všudy tří evropských rodů gesnerek - ještě rody Haberlea a Jankaea... :-)
viewtopic.php?f=13&t=116

Haberleu mám na skalce, ramondu také, ale malou.

Jůůů, Jani, tu haberleu, kdyby jsi dělila, tak bych prosil, ta je krásná.