fialky s úsměvem

Vladi, hlavně ho žehli jenom na malou teplotu :-)..........

Hani, jenom 6,5 kg (musela jsem si teď schválně vlézt na váhu). Ta srst mu přidává na objemu. Ale ja fakt, že přes zimu je těžší, jak se oteplilo, už tolik nežerou.

Hmm, náš miláček rád vyžehlené v koši.

Náš Čert, když byla ještě malá, tak zase strašně ráda asistovala při věšení prádla v koupelně - vždycky se mi uložila do škopku do toho mokrého a musela jsem to vytahovat zpod ní, abych to mohla pověsit... :-))

Vladi, to je sušný :-), naši mají tak maximálně 4,5 - už jsem je teda dlouho nezvážila. A to jenom ti tři huňáči - kočka je drobounká a Buřtík po ní, ti budou mít počítám ještě tak o kilo míň...

vLADI, KOCOUR JE TEDA PĚKNÝ MACÍK. tY naše potvory (pardon caps) taky jak vytáhnu prkno, už jsou na něm, a na prádlo, jak vyžehlím, taky milujou. Jen kdyby nelezali na páníkovo, ten pak pindá, že to má všechno chlupatý.

Mám problém s cizím kocourem. Jak jsme se ujali kočky, začaly problémy. Kocouři si kolem baráku neustále jeden přes druhého značkují. U vchodu okno do sklepa, z druhé strany truhlíky s muškáty... atd. Zkoušela jsem stříkat kde čím, abych buď kocoury odehnala a nebo se zbavila toho smradu! Už jsem z toho na mrtvici.
Máte někdo nápad? Za každou radu budu vděčná.

A máš tu kočku vykastrovanou?

Dano, jak píše Vlaďka, kočku vykastrovat, jestli není, a zkus ocet, ten likviuduje pachy a kočky ho moc nemusí.

No jo, Danuš, s ptáčkama je sranda, ale cizí člověk se musí mít před nimi na pozoru... hájí si svého páníka... Kryšta, ten má zase rád ženský, sice k nikomu nejde, jen ke mně, ale spíš snese ženskou, než chlapa, ale nikomu nic neudělá, když si ho nikdo nevšímá, jinak začne ječet, jako siréna... a letí se schovat ke mně na rameno... i ted mi tu sedí a dloube mi do brýlí... je holt zvyklý tu být pánem...

Danuš, tu kočku jednoduše nechat vykastrovat z více důvodů. Kocouři ztratí zájem a ona se zklidní, a taky nebudeš řešit 2-3x ročně, co se 4 koťaty... což je dost problém a nikdo z nás asi není zastánce kýblovýho řešení.

Marti, nejsme zastánkyně a hlavně je to trestný.

Holky, vy sklerotičky :-) - není to ještě ani 14 dní (str. 219), co jsme se o tom bavily, a Dana psala, že už je kočka vykastrovaná!

Já si myslím, že to ještě chvilku po kastraci může trvat - ten zájem kocourů - nějakou dobu trvá, než se tělo zbaví hormonů a všech těch "voňavých" látek, co ty kocoury přitahují. Určitě se to časem upraví samo.

No to já si to pamatuju, ale kdo ví, kolik těch potvor ještě má?

Já třeba u tebe si to nikdy nepamatuju, kolik jich to máš. 5?

Hani, alespoň ty mě čteš....
Kocour, i když je kastrovaný může značkovat. Ne vždy kastrace pomůže. Toho jednoho našeho pacholka jsem viděla na vlastní oči na skalce, jak mi pokropil bohyšku. Ale je pravda, že problémy nastaly, až přibyla kočka. Ocet už mám taky odzkoušený. Den dva to vydrží a zase mám truhlíky označkované. Taky jsem odzkoušela takový sprej na háravé fenky proti dotěrných psům. S tím samým účinkem jako je ocet.
Koťata jsme řešili dvakrát. Vždy se naštěstí někdo našel. Snažím se najít i kočce nového pána, naši kocouři ji strašně tlučou.

Holky, ako tu tak čítam o mačičkách, tak mám potrebu tu tiež dačo pridať:
Nám po sestre zostali na starosť mačky aj psík, keď švagor zostal sám so synom, tak sme mu s nimi trocha pomáhali, ale tým, že mal viac mačiek ako kocúrov, zrazu ich bolo neuveriteľných cca 20 mačiek. Už nám hovorili, až sa ich zbavíme, že to stojí veľa peňazí aj práce, že by sme na miesto nich mohli vychovať aj prasa. Ale ako švagor, tak aj já aj moje deti sme boli proti tomu ich dajako utracovať, proste sme proti tomu, máme strašne radi zvieratá a nikdy by sme im neublížili, a to ešte spomeniem, že dcéra našla ďalšie mačiatko úplne maličké vyhodené na ceste, tak aj to zobrala ku tým našim... moja mama nám hovorila vraj sme im život nedali, nemáme im právo ho brať, a vraj sú mačky pomstlivé, že keď im niečo zlé spravíme, tak sa nám to alebo našim deťom vráti v zlom. A tak sme sa starali asi pol roka o taký počet mačiek. ale aj tým, že švagor býval blízko hlavnej cesty, tak mačičky sa akosi vytratili, až ich ostalo iba 4.
Keď zomrel aj švagor, zostali na starosť iba nám s deťmi, tak sme sa o ne starali zasa. Boli tam aj maličké mačičky, tak sme im chodili dávať 3 krát denne jesť asi tak 0,5 km vzdialené. Deti si museli ráno trocha privstať, asi o 5,30 hod ráno, aby stihli aj do školy, poobede zasa a večer sme tam chodili spolu, a tak to išlo aj cez zimu asi tak 5 mesiacov. Už sme boli z toho aj unavený, ale sme sa s malými mačičkami aj potešili a teraz? ani neviem ako, už sú len 3 a z toho 1 kocúr, dačo sa vytratilo, dačo sme rozdali a zostali nám momentálne 2 mačky a to ešte čierne. ale asi nebudú mať ani malé, tak máme chvílu menej práce.
A niekde tá jedna porodila, ale po maličkých ani stopy. Tak máme u švagra 3 mačky a jedného psíka a ešte máme aj my asi 8,5 ročného svojho psíka, ktorý je už aj chorý.
Takže sme taká asi zvieracia rodinka. :o)

Kotě, jo, mám jich 5 - a už 5 let se to nezměnilo... :-))
Strašně to letí, ale ty nejmladší měl syn "k 18. narozeninám", a už je mu pacholkovi 23...

Vlasto, to je skoro chovná stanice.
No my teda kočku a ani už psa nemáme, ale pyramidy na zahrádce pořád a docela mě to sejří... se jim zlíbí vždycky to nejnevhodnější místo. A pak třeba chodím koukat na denivky, už už rozkvést a pak... bych to vzala holí a brečela, když se mi v tom nějaká sousedovic zrzka vyválí. A skrz jednu fialovou vytrvalou astru mají vydusaný chodník a jinudy prostě chodit nebudou a ne a ne.

Danuško já tě čtu, ale jsem dutá a hned všechno zapomínám. Jen doufám, že to je jen mateřskou a ne nějaká počínající demence či skleróza.

Vlasti, to jste hodné duše. Ono jak jsou u koček blízko auta, tak se časem samy vytratí, auta, to je pro kočky zkáza. Proto já ty naše nepouštím a ani nikdy pouštět nebudu. Zažila jsem už několikrát, že jsem musela pohřbívat, a už nechci. A s koťaty venku to je těžký, když jsou brzo na jaře, tak buď pomrznou, nebo pomřou hlady, když kočka nemá dost mlíka, a nebo to sežerou cizí kocouři. Teda já jsu tak sčastné, že už to máme všechno kastrované. Sice jsme najezdili plno výstav a holky jsou ještě mladé, ale když vidím, co je všude koček, tak to ani nemělo smysl.

U švagra majú veľký pozemok, tak majú miesta až až. A teraz tam jeho syn už ani moc nepestuje, takže majú priestoru ešte viac. :o)

Totiž švagor by ich tiež nebol mal tak veľa, ale sa mu to akosi vymlklo spod kontroly a už sa s tým nadalo nič robiť, iba čakať, koľko bude maličkých. :o)