fialky s úsměvem

To je krásný podprdelník !

Parádní tygři, a dobře živení, mají lesklou srst.

Maminka má u okna na zavřeném starém šicím stroji takový ten přenosný telefon k pevné lince a my se občas divíme, že se nemůžeme dovolat, když to je nejlepší místo, kudy se musí procházet číča. Taky se tam uvelebila ke spánku, ale čumáček už nemohla nikam srovnat, tak šup s ním do krabičky s telefonem.

Naše Můra by se do té škatulky určitě narvala celá.

A určitě by i někomu zavolala. :-)

Náš Buřtík taky telefonování ovládá... a Zrzek si dobře rozumí s počítačem. ;-)

...a co se krabic týče - takhle to vypadalo, když jsme nechali na pračce krabici od mléka (karton): permanentně obsazená...

Jé, Hani, ty máš taky pěknou rodinku. Tohle je naše druhá číča, 12letá Terinka, a chúúúdinka si ustlala jen na židli v chodbě.


Máme holt obě dvě mourinky.

Se musím smát, ty kočky jsou fakt pakošky , ty naše blboni se taky nejraději cpou do krabic, a čím menší, tím lepší. Kocour se včera snažil narvat do Eliščiny maličký kabelky, no nevyšlo mu to, nacpal tam jen kebuli a víc už ho nepobrala, tak tu pak naštvaně chodil a mňoukal.

Naše peršanka Dorinka (co už je v kočičím nebíčku) se jednou nacpala do malé krabičky od bomboniery. Byla tak stočená, že jsem se divila, jak to vůbec dokázala. Ale krabice stejně dlouho nevydržela, boky praskly a měla po žížalkách. Nejraději mají peřiny. Jak někdo z nás nedá pozor a nezavře do patra, kde jsou ložnice, určitě je tam některá z koček v MÉ posteli. Dovolím jim hodně, ale postel je jen moje.

Tak to u nás můžou i do postele, miluju když si lehnu a jsem za chvíli obložená jak chlebíček. Tuhle jsem manželovi říkala, že takhle si přeju umřít v posteli se svýma milovanýma kočkama.

A já onehda přilehla Hemišovi ocas , no neměl se tlačit na mou půlku, že!

Mně by taky nevadilo, že leží v posteli, ale vadí mi chlupy. Ferin má tak jemňoučké chlupy, že ho nikdy nemůžu na puse najít. Něco jiného asi je mít krátkosrsté plemeno. Náš Mates (pes) se mnou, když byl maličký, spával. Nevadil mi, chlupy minimálně. Teď už se mnou nespí, asi víc chrápu než on.

Danuš, znám, znám, naše mají taky celkem jemné chloupky, a když je hladíme a drbeme, tak za chvíli máme ruce plné chlupů a nejhorší to je, když večer po koupání mám namazaný obličej krémem a oni přijdou a začnou se šmrdlat a ducat, to pak mě chlupy taky šimrají i v nose. Ale třeba taková břišní masáž od kocourka, to je žůžo. Ten jak zmerčí, že ležím na zádech tak hned přiběhne, začne pomníkávat a už šlape zelí.

Myslím, že je to všude stejný. Můžeme česat, ale stejně mám doma pořád nějaké závěje z chloupků, a na kalhotách a podobně taky. Myslím, že pelichají víceméně celý rok.

Taky to dobře znám :-) - mám je takřka půl na půl - tři jsou huňáči a dva (jeden a jedna) krátkosrstí... Co se nosu týče, nepomůže nic, oblečení do značné míry vyřešila sušička, většinu chlupů z prádla vyfouká.
Pravidelně se mnou spí tak dva až tři, taky stačí se uložit a mám je na sobě, hlavně teda kocoury - kočka si od nich udržuje odstup, takže chodí spát jinam...

Holky, závidím vám, že můžete mít zvířata...

Zuzko, dneska jsem z lesa místo hub donesla pět koťat. Někdo je tam odložil. Jsou asi měsíc stará. Můj chlap je ze mě na prášky. Sotva jsme naše koťata úspěšně rozdali a kočku dali vykastrovat, aby koťata nenosila, tak mám paradoxně 5 dalších koťat. Já jsem tam prostě nemohla ty bobky malé nechat, ale co s nimi budu dělat, to nevííím. Jsou zanedbaná, oči zalepené hnisem a smrdí po chlévě.

To teda nechápu, kdo může tak malé bezbranné tvorečky někde odložit, vždyť jsou tak roztomilí. Taky máme doma kočičku a 2x do roka koťata, ale tohle bych teda nedokázala .