Čo nám práve... (slina přinese :-)

[Babetta]

[janli]

... tak to je vidět, na co myslíš.

[Babetta]

Dobrou noc a nemyslete na pranostiky...

[jadka]

Dobrou.

[Babetta]

Jsem tu s dobrým ránem pro všechny.

[Packa]

Dobré ráno, obloha obojetná, z jedné strany se snaží vyklubat , z druhé strany je .
Přeji pohodový den.

[Babetta]

U nás obloha jednolitě šedá. Vypadá to na celý den.

[janli]

Tak tady už pršelo, teď ne, ale obloha šedá myš. To zas bude den!

[jadka]

Aktuálně u nás prší.

[tsasenka]

Přeji krásné, i když trochu deštivé ráno.
Dneska mi přijde zásilka sukulentních rostlinek lithopsů, tak se těším. Fialky a lithopsy, to je moje slabost. Na jiné rostlinky tu není místo.

[Babetta]

Tsasenko, živé kameny mě lákaly, když jsem kaktusařila.

[tsasenka]

Já jsem s nimi začínala asi tak v 15 letech. Jenže jsem nevěděla, jak se o ně starat, tak mi vždycky všechny uhynuly. Na střední a vysoké jsem na to neměla vůbec čas. Před 2 lety mi donesl manžel 2 kamínky, a tak jsem se k tomu po 10 letech vrátila a rozšiřuji si sbírku. Nemá to trny, tak se to nebojím pěstovat, i když mám malou dcerku. :-)

[Babetta]

Mně se líbily mammillarie a astrophyta. Taky jsem měla pár rebutií a ještě nějaké, co jsem ani neznala. Jednou se mi malá mammillaria nějak z jednoho květináčku záhadně ztratila. Podezřívala jsem děcka. Mammillarie mají takové háčkovité trny.
Manžel chodil po obýváku a najednou začal řvát jak Turek. Milá mammillaria se našla v jeho chodidle. No to jsem si něco vyslechla...

[tsasenka]

No, to ale muselo hodně bolet, co? :-) Astrophyta mám A. asterias. Ale už mi dochází místo, nejvíc ho zabírají fialky, a ten zbytek sukulentíky. :-D
Říkám, že se nám tu to moje zelené obyvatelstvo moc roztahuje. :-D

[Martinica]

Kaktusy a sukulenty jsem dělala dost let... jsou to hodně vyhraněné rostliny, jejich vzhled a život je silně závislý na určitém světle, zálivce a teple... potažmo zimování. Jinak se jim to odrazí na vzhledu, případně odejdou. Pro mě moc obtížné v mých podmínkách, zůstávají jen krásné vzpomínky a pohled na krásu jinde, kde se daří.

[Martinica]

Babett, mými favority byly hlavně mammillarie a gymnocalycia. Takové baculaté, oplácané... asi jsme si byli blízcí. Ale kaktusy jsou náročné na podmínky a práci, vzdala jsem to... a slzičky kapaly...

[Babetta]

Marti, neřekla bych, že kaktusy jsou náročné. Spíš naopak. Když jsem je nezalila, nic se nedělo. Pokud měly trochu sluníčka, tím lépe. V létě jsem je měla venku na parapetech, kde bylo sluníčko. V zimě světlo ani zálivku nepotřebovaly. Když nebylo místo, daly se zimovat třeba bez zeminy zabalené v novinách někde v krabici v chladnu. Na jaro jsem je vytáhla na světlo. Odstranila staré kořeny, opláchla je vlažnou vodou a na sucho počkala na jejich nové kořínky. Až potom jsem je sázela do písčité provlhlé půdy. Vždycky mou péči přežily.

[Martinica]

Bráno takhle, tak určitě. Jsou to pomalí pantátové. Šly mně výborně, a taky jsem vysévala a roubovala, otázka byla zimování... to opravdu nemám, chladno u sebe nenajdu, ani sklep nemám vhodný vůbec na nic. A samozřejmě stálý boj s kořenovkou, to nepočítám. Je v každé sbírce. Měla jsem to v létě na parapetech venku, dělala jsem to asi 20 let... pak jsem to vzdala a dala příteli, který dobře uměl.

[Babetta]

Martičko, i jsi mě rozesmála. Vyřešila jsi to moc dobře. Přítel si určitě s kořenovkou poradil.

[Martinica]

Jasně, že neporadil, je to stálý boj a mají to všichni kaktusáři. Ale udrží se pod kontrolou, je jen slabě. Dala jsem to pryč kvůli tomu zimování, prostě ho nemám ani na jiné rostliny. Už jsem to prostě dělala moc dlouho a bylo to náročné i na čas, výsevy a tak... Měla jsem jich asi 200 středních, a to bych v zimě nezvládla. Tehdy jsem jezdila u DP, a to bylo, krom mnoha jiného, vyčerpávající. Už si hobby držím v rozumných mezích. Mimochodem, ten přítel jich měl několik tisíc.