Postřiky z hlediska bezpečnosti
Ke správné ochraně rostlin patří i správné provádění postřiků přípravky na ochranu rostlin. Vzhledem k tomu, že jde o chemické látky, které jsou většinou zdraví škodlivé, je dobře používání pesticidů co nejvíce omezovat. Zvláště pokud jste těhotné nebo kojíte.
Přípravky mohou mít účinky karcinogenní, ovlivňují plodnost lidí, mohou mít vliv na potraty a podobně. Většinou nejde o akutní otravu, k té dochází při požití přípravku, ale tyto negativní účinky mohou přípravky mít, pokud je jim organismus často vystaven. Obecně nejškodlivější jsou pro člověka zoocidy, tedy přípravky určené k likvidaci živočichů – hmyzu, roztočů apod. Do těla se přípravky dostávají při nadýchání (používejte tedy vždy respirátor), přes sliznice a kůži, a to i neporaněnou (používejte vhodné gumové rukavice), a při požití (neskladujte v nepopsaných láhvích od nápojů apod.).
Škodlivost přípravku na zdraví člověka je závislá na účinné látce. Nejškodlivější pro zdraví člověka jsou organofosfáty, které působí na centrální nervovou soustavu (nervové jedy). Mezi organofosfáty patří Sumithion Super (prodej byl ukončen k 25. 11. 2007, použití povoleno do 25. 11. 2008).
Dalším často používaným přípravkem je Rubigan (prodej a používání ukončeny k 30. 6. 2010), u něj hrozí výše zmiňované účinky na plodnost a může dojít k poškození plodu u těhotných žen a poškození kojeného dítěte.
Informace o přípravcích je možné najít v bezpečnostních listech, které lze najít na internetu.
Správná ochrana člověka pracujícího s pesticidem je, jak bývá uvedeno v příbalovém letáku přípravků: gumové rukavice, respirátor, ochranné brýle a oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, který po provedení postřiku svlečeme a vypereme, na nohou je ideální mít holínky nebo pracovní boty. Pokud se přípravkem polijeme je nutné potřísněný oděv sundat a omýt zasažené místo na těle teplou vodou s mýdlem.
Další zásadou je, že bychom měli zamezit nadýchání se přípravků a výparů z přípravků, proto je možné postřikovat jen v dobře větraných prostorách a pokud je to v bytě, je dobře řádně větrat několik dnů po postřiku. Ideální je vynosit rostliny ven a provést postřik tam a pak je ještě nechat 2–3 dny vyvětrat například v pootevřené garáži. V zimě je to samozřejmě problém a je na zvážení, jestli je nutné postřik provádět. Je možné rostliny postříkat na podzim, dokud je pěkné počasí a pak až na jaře.
A jak neuškodit přípravkem rostlinám? Zásadou je používat pouze ředění podle návodu k použití. Pokud použijete silnější dávku je možné, že rostliny spálíte, pokud používáte slabší dávku, je možné, že si vychováte rezistentní kmeny škůdců, které pak nebude možné zlikvidovat. Pokud provádíte postřiky často, je třeba střídat přípravky s různou účinnou látkou (nestačí jen jiný obchodní název), protože i pak hrozí nebezpečí vzniku škůdců rezistentních k přípravku. Osobně zastávám názor, že je zbytečné provádět postřiky preventivně, protože většina z nich v rostlině stejně nepřetrvává. Lépe je rostliny často prohlížet a při zjištění příznaků zasáhnout.
Autor: Zuzana Slavíková
(aktualizováno)
Nemoci fialek
Na listech se objevují skvrny – nejčastěji žluté, způsobené buď popálením sluncem nebo postřikem sluncem vyhřátých listů vodou – to v lepším případě, v horším – naštěstí méně častém, jsou virového původu.
Virové choroby – příznaky:
- změna ve zbarvení listů (mozaiková skvrnitost, žlutá skvrnitost, kroužkovitost, pruhovitost)
- deformace listů a květů (zakrňování, asymetrický vývin)
Virózy jsou infekční choroby, přenášejí se člověkem, nástroji, hmyzem, půdou… Jedinou účinnou ochranou, aby se infekce dále nešířila, je odstranění nemocných rostlin.
Bakteriální choroby
Nejsou pravděpodobně tak časté, objevují se nejčastěji u poraněných fialek nebo pěstovaných ve špatných podmínkách. Kromě postřiku je nejlepší prevencí odstraňování poškozených a odumírajících částí – květů i listů.
Houbové choroby
Vyskytují se častěji, rozdělit je můžeme na:
- Houby poškozující podzemní orgány rostlin, přenáší se zeminou nebo napadenými rostlinami, způsobují hnilobu kořenů. Ochranou je dezinfekce napadených částí a přesazení.
- Houby poškozující lodyhy, výhony a kmínky, přenáší se opět zeminou a napadenými rostlinami. Způsobují vadnutí, srdéčkovou hnilobu, hnědnutí kmínku a častou hnilobu kořenového krčku. Ochranou je opět dezinfekce, přesazení a v nejhorším případě seříznutí krčku a nové zakořenění. Vyvarovat se přelévání a zlepšit větrání.
- Houby poškozující listy a květy, nejčastější je plíseň šedá. Dobře se množí při vysoké vzdušné vlhkosti a plísňovým povlakem (šedým chmýřím) znetvořuje květy a listy. Ochranou je omezení zálivky a hnojení, větrání a postřik. Hlavně odříznutí napadených částí.
- Houby poškozující listy (např. nepravé padlí, které není tak nebezpečné) způsobují různé skvrny a povlaky na listech a květech. Ochranou je postřik a ničení napadených částí a zlepšení větrání kolem rostliny.
Živočišní škůdci:
Z hmyzu na fialkách hodují nejčastěji třásněnky, háďátka, roztoči…
- Roztočík jahodníkový — Drobní, žlutobílí, sklovitě lesklí a pomalu se pohybující roztoči žijí mezi chloupky a v srdíčkách listů. Při sání vylučují do rostlin jedovaté látky, listy se deformují, zakrňují, svinují a tvrdnou. Při silnějším výskytu listy hnědnou a usychají. Napadené rostliny nasazují v následujícím roce podstatně méně květních poupat. Bez ošetření rostliny během dvou až tří let hynou. Na okolní rostliny se rozšiřuje většinou aktivním přelézáním, ale i větrem nebo průvanem, hmyzem, nářadím, člověkem. Jeho vývoj a šíření podporuje suché a teplé počasí.
K ošetření je možné použít přípravky k hubení savých a žravých škůdců Vertimec 1,8 EC nebo Sanmite 20 WP, ale ani opakované postřiky bohužel nejsou vždy dostatečně účinné… Zejména při včasném zásahu sice je jistá naděje na úspěch boje proti tomuto asi nejúpornějšímu škůdci, při masivním rozšíření je však nejlepší rostliny zlikvidovat. Ošetření je třeba provádět zblízka, pod tlakem a opakovaně, postřiky je třeba směrovat především do středu listových srdíček.
- Třásněnky — Třásněnky jsou čárkovitý, černý, asi 1 mm velký hmyz s křídly. Spolu se svými žlutými larvami způsobuje skvrnitost listů, deformace, korkovatění a zakrnění rostlinných pletiv.
Ochranou je postřik Actellic 50 EC nebo Biool. Ošetření je třeba provádět zblízka, pod tlakem a opakovaně, postřiky je třeba směrovat především do středu listových srdíček.
- Červci na okrasných rostlinách — Červci jsou stejnokřídlý hmyz, který se velmi intenzivně rozmnožuje. Samičky červců jsou bezkřídlé, samečci jsou okřídlení. Napadají pokojové rostliny. Dospělí i larvy vysávají pletiva listů a stonků a tím se napadené rostliny deformují, zaostávají v růstu a při přemnožení často hynou. Většina červců vylučuje medovici, na které rostou černě houbového původu. Někteří červci (především vlnatí) žijí i na kořenech rostlin.
Ošetření se provádí na začátku prvních výskytů škůdců. K postřikům je možné použít přípravek Mospilan 20 SP, případně Biool nebo Leptopar.
- Svilušky na okrasných rostlinách — Svilušky jsou velmi drobní, světle žlutí nebo i červení, ovální roztoči, kteří sají na rostlinách, především na spodní straně listů, kde si vytvářejí jemné pavučinky. Z okrasných rostlin napadají především azalky, gerbery, saintpaulie aj. Vlivem sání vznikají na listech tečkovité skvrny. Napadené listy většinou postupně žloutnou a zasychají. Rozvoj svilušek urychluje suché a teplé počasí. V bytech je vývoj často nepřetržitý. Svilušky se přemnožují zejména v zimním období, kdy rostliny jsou vysíleny nedostatkem světla a příliš suchým vzduchem (především v bytech s ústředním topením).
S ochranou je třeba začít při prvním výskytu svilušek nebo při prvních příznacích napadení. Vzhledem k tomu, že aplikace některých insekticidů v obytných prostorách je nepřípustná, měly by být všechny rostliny důkladně ošetřeny ve venkovním prostředí koncem léta, tj. před příchodem zimy. K ochraně je možné použít přípravky Omite 570 EW (platnost registrace přípravku ukončena k 31. 12. 2011, použití do spotřebování zásob, max. do 31. 12. 2012) nebo Vertimec 1,8 EC.
- Molice skleníková — je jeden z nejobávanějších škůdců pokojových rostlin. Z okrasných rostlin bývají nejvíce ohroženy gerbery, fuchsie a velkokvěté muškáty. Přímé škody molice způsobují sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování a opadávání listů. Napadené rostliny zakrňují, chřadnou a hynou. Škodí i znečišťováním výpěstků medovicí a černěmi a přenosem některých virových chorob. Molice vylučují lepkavou sladkou medovici, která ulpívá na listech, kde je porůstána houbovými černěmi. Dospělé molice jsou velké kolem 1 až 1,5 milimetru. Larvy jsou šedožluté, elipsovitého tvaru. Všechna vývojová stadia se zdržují na spodní straně listů
Ochrana proti molici skleníkové je velmi obtížná, protože některé populace jsou již vůči insekticidům odolné. K ochraně je možné použít přípravek Mospilan 20 SP. Při aplikaci přípravků je třeba důkladně ošetřit celé rostliny, zejména pak spodní strany listů.
- Smutnice — jsou malé černé mušky, které poletují kolem rostlin a jsou neškodné. Pro fialky jsou ale nebezpečné jejich larvičky (asi 5 až 7 mm dlouhé), které se vylíhnou z vajíček nakladených do substrátu a mohou se také živit mladými kořínky.
Ochranou je postřik Biolitem. Dobré je také občasné vyschnutí substrátu. Účinné je také nasazení parazitických hlístic, které se larvami živí, ale pro samotnou fialku jsou neškodné.
Optické lapače
Mnoho škůdců je opticky lákáno výraznými barvami květů. Podle atraktivity pro jednotlivé skupiny škodlivého hmyzu se používají různé barvy lepových desek:
- žluté lepové desky – používají se proti mšicím, molicím, vrtalkám, smutnicím, jak k signalizaci výskytu škůdců, tak k přímé ochraně rostlin.
- modré lepové desky – jsou vhodné k signalizaci a částečné přímé ochraně proti třásněnkám.
Další chemické přípravky pro boj s chorobami a škůdci
- Insekticidy – chemické přípravky proti živočišným škůdcům
| Actellic | třásněnky, mšice |
| Agrion Delta | saví a žraví hmyzí škůdci |
| Aztec | mšice |
| Magus (platnost registrace přípravku ukončena k 30. 11. 2011, použití do spotřebování zásob, max. do 31. 5. 2013) | svilušky |
| Nissorun | proti všem vývojovým stadiím svilušek |
| Omite (platnost registrace přípravku ukončena k 31. 12. 2011, použití do spotřebování zásob, max. do 31. 12. 2012) | hálčivci, vlnovci a svilušky |
| Biool | saví a žraví škůdci |
- Fungicidy – chemické přípravky proti houbovým chorobám
Discus padlí, černá skvrnitost, padlí americké Champion plíseň Merpan plíseň, razantní dezinfekce půdy Ridomil plísně Previcur zálivka při výsevu semen, při přepichování
Převzato z webových stránek Elky
(upraveno, doplněno; částečně aktualizováno 17. 10. 2012)
Jak na škůdce
- hlízenka obecná /sclerotinia/ – PREVICUR 607 SL (platnost registrace přípravku ukončena k 30. 9. 2011, použití do spotřebování zásob, max. do 31. 3. 2013), ROVRAL Aquaflo
- houbové choroby hlíz a cibulí (ošetřují se mořením) – DITHANE DG Neotec, DITHANE M 45, ROVRAL Aquaflo
- housenky – Karate se Zeon technologií 5 CS (Karate Zeon 050 CS)
- molice – Karate se Zeon technologií 5 CS (Karate Zeon 050 CS), MOSPILAN 20 SP
- mšice – AZTEC, Karate se Zeon technologií 5 CS (Karate Zeon 050 CS), MOSPILAN 20 SP, RELDAN 22, DURSBAN 480 EC
- odolné dvouděložné plevele mezi tulipány a narcisy – STARANE 250 EC
- padání – PREVICUR 607 SL (platnost registrace přípravku ukončena k 30. 9. 2011, použití do spotřebování zásob, max. do 31. 3. 2013)
- padlí – DISCUS, BAYCOR 25 WP(platnost registrace přípravku ukončena k 30. 6. 2012, použití do spotřebování zásob, max. do 30. 12. 2013), TALENT
- perenospora /nepravé padlí/ – PREVICUR 607 SL (platnost registrace přípravku ukončena k 30. 9. 2011, použití do spotřebování zásob, max. do 31. 3. 2013)
- plíseň šedá – ROVRAL Aquaflo
- plísňové choroby kořenů – PREVICUR 607 SL (platnost registrace přípravku ukončena k 30. 9. 2011, použití do spotřebování zásob, max. do 31. 3. 2013)
- ploštice – Karate se Zeon technologií 5 CS (Karate Zeon 050 CS)
- rez karafiátová – DITHANE DG, DITHANE M 45
- saví a žraví škůdci – DECIS MEGA
- skvrnitosti listů – DITHANE DG, DITHANE M 45
- slimáci, plzáci, hlemýždi – VANISH SLUG PELLETS
- svilušky – NISSORUN 10 WP, OMITE 30 W a OMITE 570 EW (platnost registrace obou přípravků Omite ukončena k 31. 12. 2011, použití do spotřebování zásob, max. do 31. 12. 2012)
- třásněnky – MOSPILAN 20 SP, DECIS MEGA, Karate se Zeon technologií 5 CS (Karate Zeon 050 CS), DURSBAN 480 EC
(částečně aktualizováno 17. 10. 2012)
Jak škůdci vypadají a jak vypadá napadená fialka
- hlízenka obecná (sclerotinia) – hnilobné skvrny na lodyhách, ty uvnitř černají, rostliny nad skvrnami vadnou, usychají, plody hnijí, mají bílý povlak; optimální vyšší teplota a vlhkost
- houbové choroby hlíz a cibulí (ošetřují se mořením) – na hlízách a cibulích se tvoří okrouhlé skvrny různé barvy
- molice – bílý hmyz do velikosti 0,9 mm, na spodní straně listů, někdy rezistentní k chemickým přípravkům; vylučují medovici, kterou prorůstají plísně
- mšice – listy se svinují, výhonky chřadnou, usychají
- padání – semenáčky nebo malé sazenice mají zaškrcený kořenový krček, ten nekrotizuje, rostlina hyne; při nadměrné zálivce a za vyšších teplot
- perenospora (nepravé padlí) – na listech olejovité rozplývavé skvrny bez ostrých okrajů, rostliny vadnou
- plíseň šedá – hnědé mokvavé skvrny na listech, stoncích i květech, za vlhka přímo šedohnědý plísňový povlak
- půdní škůdci – půdní škůdci, např. drátovci, larvy nosatců, ponravy chroustů atd., okusují kořínky rostlin
- rez karafiátová – žluté podélné skvrny na listech často s kupkami výtrusů; často při přehnojení dusíkem
- saví a žraví škůdci – dřepčíci, klopušky aj.
- skvrnitosti listů – žlutozelené, šedohnědé až hnědé skvrny na listech, skvrny nekrotizují a trhají se
- svilušky – na líci listů světlé skvrny s vpichem uprostřed, postupně stříbrné až hnědé, rostliny nerostou, jemné pavučinky na spodku listů, zelené až žluté mušky cca 0,5 mm
- třásněnky – hmyz délky 1,5 mm, saje na listech a květech, poškozená místa žloutnou, zasychají, barevné lístky květů v místě poškození zbělí