(... bude)
(bylo...)
V srpnu proběhlo v Praze setkání s ruskou sběratelkou, pěstitelkou a šlechtitelkou Světlanou Švelidze. Členové klubu měli předem možnost objednat si listové či stonkové řízky některých afrických fialek a ostatních rostlin, které Světlana nabízí na své internetové stránce fuchsia-fialka.ru, a tak byla doba příprav naplněna očekáváním, a sem tam nedočkavým lehkým chvěním kolem žaber.
Termín Světlanina příjezdu se několikrát posouval, až byl nakonec stanoven na polovinu druhého prázdninového měsíce. Sešli jsme se v redakci Zahrádkáře u Honzy Stanzla.
Světlana přivezla velkou krabici našich objednaných lístků, bohužel ne roztříděných podle jednotlivých objednávek, a tak začalo nejdřív velké třídění. Rukou bylo dost - Ester Čaplová, Zuzka Slavíková, Hanka Prokopová, Zdenka Paganová, Martina Oppolzerová a Honza Stanzel – ale i tak bylo rozdělování na hromádky vyčerpávájící (občas jsme se všichni ve snaze pomoci tak trochu pletli a překáželi si navzájem :-).
Pak přišla na stůl další krabice, tentokrát s nabídkou lístků především EK, ale i některých dalších odrůd… Po asi hodinovém přehrabování, přebírání a rozdělování šustivých mikrotenových sáčků, okořeněném nezbytným luštěním popisek a seznamů (psaných rukou a z valné části v azbuce), a také provázeném počátečním nesmělým navazováním řeči v ruštině, jsme konečně mohli v klidu posedět. A popovídat. Všichni jsme lovili slovíčka v paměti (snad až na výjimky, jež éra povinné školní ruštiny nezastihla), ale myslím, že jsme si nakonec rozuměli celkem dobře (však Světlana nebyla v Česku poprvé a lecos z češtiny už taky pochytila :-).
Jak teď víme, i díky časopisu Zahrádkář, Světlana Švelidze pochází z městečka Smelo na Ukrajině. Její matka pracovala jako vědecká pracovnice ve šlechtitelské stanici kulturních rostlin a babička pěstovala spoustu květin, které zdobily dům i zahradu. Odtud Světlana zdědila lásku ke květinám - ale jak už to bývá, sama vystudovala úplně jiný obor, než je zemědělství nebo zahradnictví. Vystudovala pedagogickou školu a psychologii.
Až když se v 80. letech přestěhovala do Moskvy, začala se více věnovat květinám. Získala také diplom floristy a zabývala se aranžováním květin, poslední roky se její zájem přesunul spíše k psaní a fotografování – ale hlavně květiny sama pěstuje. Ponecháme-li stranou sbírku několika set odrůd fuchsií, má Světlana ve svých sbírkách především africké fialky, streptokarpy, eschynanty, kolumney, kohlerie, sinningie, gloxinie, ale i další, někdy i mnohem vzácnější či alespoň méně obvyklé druhy podpětovitých.
Před pěti lety mimo jiné začala šlechtit vlastní odrůdy gloxinií - zatím má asi 30 semenáčků beze jmen, zhruba tři roky se zabývá streptokarpy (loni se jí např. podařilo vypěstovat rostlinu, která voní po skořici), k registraci u Gesneriad Society (mezinárodní registrátor podpětovitých) byla dána její odrůda kolumney. Jejím - ne právě skromným - cílem a touhou v křížení fialek je vyšlechtit saintpaulii se sytě žlutými zkadeřenými květy se zářivě zeleným okrajem...
...
Bylo to pro nás velmi milé setkání a příjemně prožité odpoledne. Světlana si z něj odnesla malý dárek, který jsme pro ni vybrali a předali jí ho jménem klubu (keramickou přátelskou čajovou soupravu), my zase, kromě fialek a spol., plné hlavy dojmů, poznatků a námětů.
Doufáme, že příští rok se uskuteční setkání další...
Martina Oppolzerová